Nicolas de Crécy: Doba ledová - Meander.cz

Nicolas de Crécy: Doba ledová

Jiří G. Růžička, A2 kulturní týdeník, 10. 12. 2008



De Crécyho postapokalyptický komiks je podivnou surreálnou hrou, která se trochu vysmívá archeologii. Dostáváme se do daleké budoucnosti, kdy Evropu pokrývá vrstva sněhu a ledu, lidé žijí kdesi na jihu a geneticky upravená zvířata umějí mluvit. Výprava hledající "aglomeraci" při svém průzkumu narazí na galerii, a to přímo na Louvre.


Podle nalezených obrazů pak jeden z jejích členů rekonstruuje, jak asi vypadala civilizace před apokalypsou: barokní andělíčci napovídají, že lidé (alespoň děti) tehdy uměli létat, obrazy nahotinek zase poukazují na existenci nevěstince Delacroix, obrazy s malujícími zvířaty dokládají, jak byla zvířata už tehdy vyspělá. Ale především: ti lidé neměli svůj vlastní jazyk a dorozumívali se jen obrazy! Jak primitivní civilizace to musela být!
V jiné pasáži se zase sejdou všechny umělecké výtvory, odhmotní se, vytvoří dohromady obrovského psa a podaří se jim tak uniknout z ledové pustiny. De Crécy se dobře baví a čtenáři s ním. Linka jeho kreseb je neuroticky roztřesená, vodové barvy rozpité, celek ale působí osobitě. Do toho autor sampluje známé obrazy, které se stávají součástí díla.
Komiks si jistě víc užijí ti, kdo mají sbírky z Louvru v malíku, díky de Crécyho humorné nadsázce se však pobaví i méně zběhlí (z obrazu Mony Lisy zůstal už jen světlý čtverec na bílém pozadí, jak od Maleviče). Knihu doplňuje seznam použitých uměleckých děl a doslov.

Nicolas de Crécy: Doba ledová
Přeložily Marika Pecháčková, Magdalena Kučerová
Meander 2008, 80 s.