O Dorotce a psovi Ukšukovi - Meander.cz

O Dorotce a psovi Ukšukovi

Jana Čeňková, Host, 7. 4. 2008

Zatímco svou poezií, mnohovrstevnatou a burcující, je Viola Fischerová dobře známa, do literatury pro děti vstoupila teprve nedávno souborem pohádek Co vyprávěla Dlouhá chvíle (2005) — a hned zazářila. Kniha získala Magnesii Literu a v roce 2008 byla zapsána na Čestnou listinu IBBy (Honour List IBBy), což je významné mezinárodní ocenění v oblasti literatury pro děti a mládež.
Nyní se Fischerová do této oblasti opět vrací, tentokrát malým čtenářům vypravuje příběh o velkém přátelství dítěte a psa. Navazuje na poetiku Čapkovy knihy Dášeňka čili život štěněte, jejíž podtitul zní „Pro děti napsal, nakreslil, fotografoval a zakusil K. Č.“. Tehdy byl v tvorbě pro dětské čtenáře deník štěněte i s psími pohádkami výjimečný, Čapek jej totiž ozvláštnil spontánní hravostí a bytostnou příchylností ke zvířatům.
Zdejší příběh vypráví o obyčejné touze malé holky mít psa. Myšlenka byla Dorotce vnuknuta psicí Tarou, jediným mluvícím zvířetem, které není jen antropomorfizovanou bytostí, ale přichází k nám z dávných mýtů, kdy si naši předci předávali představy o původu člověka a přírody.
Dorotka od počátku vnímá její rady a učí se být dítětem k psovi. Jejich vztah je oboustranný, s Ukšukem zažívá nesčetná dobrodružství, v nichž se oba, občas nechtěně, stávají hrdiny. Zároveň žije v harmonické rodině a na svých toulkách se setkává s dětmi i dospělými, podobně jako se Ukšuk potkává s jinými psími kamarády a nepřáteli. Jednotlivé epizody jsou napínavé (Dorotčin dědeček Ukšuka vytahuje z hasičské nádrže porostlé žabincem a sám nemůže vylézt), je v nich pokora (kočka pro starou opuštěnou paní) a statečnost (Ukšuk pomůže topící se Dorotce z moře). Příběh učí i základním pravidlům chovu štěněte a psa, autorka často zdůrazňuje, že každý živý tvor potřebuje v prvé řadě tolerantní a chápavý přístup.

„Moudrá Tara“, šamanka příběhu, v jedné kapitole dítěti vypravuje různé báje o prvních setkáních člověka a psa, o jejich soužití a vzájemném partnerství. ? ? Vyprávění má značné autobiografické rysy, ovšem všechny události jsou prezentovány skrze vědomí dítěte. Některé příhody působí trochu nevěrohodně a prozrazují přílišné lpění na skutečných zážitcích (jízda taxíkem aj.). Tlumí je ovšem vševědoucí pozorovatelka, psice Tara, jejíž sdělení jsou napojena na básnířčinu schopnost předat poselství příběhu, které vypovídá o vzájemné komunikaci mezi člověkem a živým tvorem.
Kniha O Dorotce a psovi Ukšukovi je bohatě doprovázena ilustracemi. Pavlína Řezníčková je uznávanou a oceňovanou ilustrátorkou ve Španělsku, kde dlouho žila. Její zeleno červené akvarely si berou náměty z civilizace, kresby jsou často akční a zvýrazňují expresivitu vyprávění o velkém přátelství dítěte a psa.