KDYŽ TOM NEMŮŽE SPÁT - Meander.cz

KDYŽ TOM NEMŮŽE SPÁT

Radek Marušák, 21. 7. 2007, Lidové noviny

Malý Tom se v noci probudí, noční dům je plný zvuků zveličených dětským strachem. Mladší bratr spí, Tom se vydá hledat pomoc... Kdo z nás by nezažil v dětství podobnou chvilku, kolik dětí ji prožije tuto noc? Situace tolik blízká dětskému světu.




Johna Irvinga (*1942) netřeba představovat, u knihy pro děti však může jeho autorství mnohé překvapit. Ve vztahu k další jeho tvorbě zůstane tato kniha spíše hříčkou, přesto přináší nesporné kvality. Je psána prostým, zároveň velmi obrazným jazykem. Z pohledu malého dítěte by příběh mohl mít až hororový rozměr. Autorův vypravěč však zůstává nad příběhem - přestože někdy vidí situaci očima Toma (a zde je Irving nejobraznější), někdy (zejména v dialozích) promlouvá chápající a pomáhající tatínek, hlavní vidění vypravěče je objektivní, dovoluje odstup i směřování k anekdotě.
V rozporu mezi vnímáním Toma a sdělením vypravěče vzniká prostor pro ilustrace. Vztah mezi nimi a textem představuje v této knize zásadní hodnotu. Tatjana Hauptmannová probouzí Tomovy představy, prožitky. Modročerné ladění jejích ilustrací vytváří atmosféru tajemna, napětí, věci ožívají, stíny se zvětšují, maličkosti rostou, tatínek - bezpečí - chybí. Ve světě ilustrací je Tom na své cestě za strašidlem sám, jeho jediným společníkem se stává malý plyšový medvěd. Výtvarné obrazy tak vracejí příběh dítěti. Napětí, shoda i rozpor mezi textem a obrazem, dvojjedinost příběhu mohou přinést dětskému i dospělému čtenáři zajímavé zážitky.