Jak skřítek Nils procestoval Švédsko - Meander.cz

Jak skřítek Nils procestoval Švédsko

Alice Horáčková, Mladá fronta Dnes, 7.11.2005

Pohádka Selmy Lagerlöfové vychází po osmačtyřiceti letech v novém překladu a s ilustracemi Jiřího Sopka. Praha - Původně to měla být nová učebnice švédské vlastivědy, dnes však příběh Selmy Lagerlöfové více než za naučný spis platí za překrásnou pohádku o pýše, pokoře, přátelství - a především poznání. Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem vychází v nakladatelství Meander po téměř půlstoletí v novém českém překladu Dagmar Hartlové a a s ilustracemi Jiřího Sopka, který tuto knížku miloval už v dětství.


Nabídku na sepsání švédské učebnice dostala někdejší pedagožka, v té době již uznávaná autorka, Selma Lagerlöfová
(1858-1940) ve svých třiačtyřiceti letech. O osm let později se stala laureátkou Nobelovy ceny za literaturu. Ocenění získala za „ušlechtilý idealismus, svěží imaginaci a smysl pro spiritualitu“. V děkovné řeči vzpomněla na otce, který ji uvedl do literatury a světa pohádek, když ji nechal číst - nejméně dvakrát za zimu - švédského romantika Esaiase Tegnéra, který přebásnil národní epos Píseň o Frithiofovi, finského barda píšícího švédsky J. L. Runeberga a dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena. Tehdy poprvé pocítila svůj dluh.

„Otče, jak jim kdy mohu splatit, že ve mně probudili lásku k pohádkám a hrdinským ságám, k zemi, ve které žijeme, a našemu lidskému životu ve vší jeho ubohosti i slávě?“
Závazek Lagerlöfová splatila literaturou, lásku k pohádkám a Švédsku propojila v příběhu chlapce Nilse vydaném roku 1906. Jak uvádí v doslovu Dagmar Hartlová, autorka se na knížku připravovala pečlivě: procestovala celé Švédsko a načetla mnoho zeměpisných a zoologických knih. Inspirací k literárnímu zpracování se nakonec staly zvířecí příběhy Rudyarda Kiplinga.
„Žil jednou jeden malý kluk. Nic kloudného nesvedl a ze všeho nejradši by pořád jen spal, jedl a vyváděl neplechu,“
začíná Lagerlöfová svou pohádku. Ten malý zlobivý kluk Nils, který nikoho nemá rád, tahá kocoura za ocas, kohouta za hřebínek a vlaštovkám strhal hnízda, však na svou bezcitnost doplatí. Stane se mrňavým skřítkem, který s domácím houserem Martinem následuje divoké husy do Laponska - aby dokázal sobě i ostatním, že je užitečný. Musí přitom napravovat svá předchozí provinění a překonávat nedůvěru zvířat, jimž ublížil.
Mnohému se však naučí: objevuje zamrzlá jezera, blata, říční údolí a lesnaté hřebeny, zámky i hrady, přihlíží okouzlujícímu tanci dlouhonohých jeřábů. Čekají ho těžké zkoušky v podobě deště a zimy, bezesných nocí, kdy se strachuje o život svých nových přátel a chrání je před útoky. V nebezpečí se ocitá i on sám při střetnutí s lišákem Smirrem či hladovou sovou Paní Puštíkovou.
Od sovy mu pomůže stará dáma, jež okouzleně naslouchá Nilsovu vyprávění a nápadně připomíná autorku. „Narodila jsem se tady na Marbacce a nejraději ze všeho píšu pohádky a příběhy,“ říká dáma. „A tak mě napadlo, že by bylo pěkné všem dětem ve škole vyprávět o Švédsku. Kniha pro školy ale musí být poučná a do posledního písmenka pravdivá. A to je tak těžké, že už jsem to málem vzdala. Ale potom, co jsi mi vyprávěl, můžu se do knihy zase pustit.“
Naštěstí pro čtenáře tak vznikla jedna z nejpůsobivějších pohádek světového písemnictví - byť mnohé z toho, co Lagerlöfová popisuje, dnes již vypadá jinak.

Podivuhodná cetsa Nilse Holgerssona Švédskem
Selma Lagerlöfová
Ilustrace: Jiří Sopko
Vydal Meander 2005