Ivan M. Jirous Velikonoční pohádka o kohoutech, bouřce a duze - Meander.cz

Ivan M. Jirous Velikonoční pohádka o kohoutech, bouřce a duze

Jana Šrámková,  A2, 6/2012

Kdo zná Magora dětem, nebude Velikonoční pohádkou o kohoutech, bouřce a duze překvapen. Je to jedna z nejdelších (v Magorově summě zabírá čtyři strany) a asi nejucelenějších pohádek dobře známé dětské sbírky. Je vtipná, poetická, něčím klasická a něčím podvratná; její děj není tak docela logický, zato obsahuje několik gnóm, jako například: "Nevyčte nikdo z tlustejch knih, co tajemství skryto ve vejcích." Pohádka se na rozdíl od většiny básní nedrží dvorku, pumpy, pokliček na hrncích ani Františky s Martou.
Jde v ní o jakýsi kosmogonický mýtus, ve kterém je za pomoci kohoutích ocasů poražena vládnoucí šedá bouře duhou a svět se rozzáří barvami. Samotné vyprávění o obarvení světa samozřejmě není nic nového, ale o to vůbec nejde. Jde o jazyk, o jeho lehkost a švih - v plné míře především v úvodní části pohádky. Drtinovy ilustrace jsou vpravdě magoří, k poměrně subtilnímu textu plnému valch, rybníků a bandasek na mléko možná až trochu moc robustní a snadno obsáhnutelné, nicméně pro dětského čtenáře fungují skvěle. Ověřeno. Jedinými slabinami publikace tak jsou velmi neodolná obálka (kniha je po prvním dětském čtení ošoupaná, barva se ztrácí pod rukama) a komické úvodní věty anotace zezadu knihy. Kulturně -historické okénko vysvětluje, proč, milé děti, slavíme Velikonoce. Že se Jirous neosypal.